Jsem mírně (možná víc než mírně) šílený prozaik, s hlubokým zájmem o historii, kouzlo obyčejných lidí a psychologii (a psychopatologii :-)). Příběhy píšu tak, jak přicházejí, často syrové, bolavé, temné. Jsem puntičkářský magor, který bazíruje na detailech a je schopen strávit hodiny hledáním, zda je má dobře, nekonečným opravováním textu, aby dokázal vyjádřit přesně to, co chce.

Psaní prózy se intenzivně věnuji od léta roku 2012. Začínala jsem jako příznivec J. K. Rowlingové fanfikční tvorbou, kde jsem pilovala svůj literární styl, učila se, získávala první zkušenosti se stavbou příběhu, publikací a získávala první čtenáře. I v tomto směru jsem se ale vždy snažila jít proti proudu, hlavně poměrně úspěšným zpracováním bílých míst v kánonu, která nejsou mezi tvůrci fanfiction zrovna oblíbená a frekventovaná. Velmi brzy jsem ale zjistila, že mě psaní fanfiction zcela neuspokojuje a ponořila se do vlastních příběhů, které Vám nabízím zde, na tomto webu.

Fascinují mě lidé a lidskost, kontrast který je v tomto pojmu skrytý. Vždyť láska, oběť, nebo milosrdenství jsou stejně lidské jako nenávist, zrada a bezdůvodná krutost. Zajímají mě emoce myšlenky, které se mým postavám honí hlavou, když žijí své příběhy. Jak se vyrovnávají se zlomy a překážkami, které jim stavím do cesty. Baví mě sledovat, jak myšlení lidí ovlivňuje doba, ve které žijí, proto nejčastěji zasazuji své příběhy do historických událostí, nebo jen reálií.

Nejsem "jednozávitová" a zajímá mě všechno, co pro mě znamená výzvu. Píšu pod heslem "Příběhu dám všechno, i kdybych měla zdechnout!", a tak mě mé postavy a jejich osudy často zavedou tam, kam bych v reálu nikdy nevstoupila. Nevařím z vody, protože z vody samotné uvaříte vždy jen vodu, proto se své příběhy snažím připravovat co nejpečlivěji. Vše zpracovávám takovým stylem, o který si říká sám příběh, doba, ve které je zasazený, charaktery postav. Neustále hledám nové cesty, nové možnosti. Hraji si se slovy, výrazy i myšlenkami a postavami tak, aby vše, pokud možno, zapadlo tam, kam má.

A co vlastně píšu? 

Červenou knihovnu - samá krev
Romatiku - nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř
O lidech - každý dobrý skutek budiž náležitě potrestán
O lásce - té mrše zrádné
O naději - co se nikdy nenaplní
S humorem - hořce šibeničním
Happy endy - vždyť smrt je přeci vysvobození

Já ve zkratce

Jsem: Blíženec

Věk: 33 let

Rodina, pes, dům na venkově

Vystudovala: SUPŠ Turnov

Mám ráda: Čokoládu, dobré jídlo všeho druhu (od masa až po zeleninu), dobré moravské víno (na barvě nezáleží), dobrý čaj - to, abyste věděli, čím mě uplácet

Čtu: K dobrému psaní patří samozřejmě čtení a já jsem vášnivý čtenář. Knihy které jsem četla v poslední době a moje hodnocení k nim najdete na mém profilu Mátová na Databázi knih. Krom tištěných knih nepohrdnu amatérskými autory, se kterými se často osobně znám a jsou má krevní skupina.

Poslouchám: Co se zrovna hodí, od country, folku a historické hudby až po rock lehčí metal. Neustále hledám a objevuji nové interprety. Nějací oblíbení: Within Temptation, Skillet, Three Days Grace, 2Cellos, Pentatonix, Abel Korzeniowski,...

Sleduji: Nejčastěji vážnější filmy, dramata, komorní příběhy, kde hledám inspiraci, většinou zahraniční provenience, v originálním znění s titulky. Baví mě skandinávský film (např. Head hunters, Tak jako v nebi, práce režisérky Susan Bier - En chance til, Brothers). Televizi nemám a vyhýbám se jí.

Seriály: (ano, ani jim jsem se nevyhnula i když nejsem seriálový typ, některé mě ale zaujaly) Sherlock, Hra o trůny, Poldark, Being Human (Britská verze), Hell on Wheels, některé románové adaptace od BBC

Jak žiji: Myšlenkami na několika různých místech a v různých časech najednou, přesto stále stojím nohama na zemi. Jsem realista. Miluji klid svého domova, kde mohu tvořit, ale i společnost přátel, které mám ráda. Vyhýbám se davům. Nepohrdnu virtuálním prostorem a jeho možnostmi.

Kde všude mě najdete: Máta je plevel rozpínavý a tvor společenský. Prošla jsem i několika literárními weby. Aktuálně publikuji už jen na Bez Hranic a Wattpadu.

Co o mně říkají čtenáři?

Vybrané komentáře z původního webu

PrincessC

No, Máti, ja zíram :) Môžem si to tu pekne kúsok po kúsko celé preliezť.

Ako by som ťa charakterizovala? Trápiš moju psychiku a skúšaš ma. Prvé dielo, ktoré som od teba čítala, bola odvrátená tvár a tá ma preskúšala - dočítať/nedočítať. (Dočítala som) Ale ostatnými dielami si ma dostala a musím priznať, že závislosť na tvojich dielach sa mi páči.

Tvoje diela vždy zanechajú otisk.  


AmelieM

Máta, jako autorka? Nekompromisní.. Svoje postavy nenechá vydechnout, stejně tak čtenáře. Umí vtáhnout, sakra umí! ;) A ty její kresby.. ach..  


Miloš Kaktus Karásek

S málem slov je to těžké...

Chcete-li plytké čtení bulvárního rázu - klidně zapomeňte, že tyto stránky a tahle autorka existují. Máte-li jen trochu empatického cítění, rozebere vás do šroubku a nechá vás vytrpět bolesti víc, než svatá inkvizice. Detaily, pocity, žhavá a spalující láska i nesnesitelná bolest. Nic z toho vás nemine. Užijte si to, jako já.

PS: Jen jedné Tvé informaci moc nevěřím: Věk 30 let. To je jen v tomhle jednom životě! Já Tě znám cca 900 let...  


Bosorka

Nebezpečné čtení.

Býti její postavou je neskutečně kruté, protože každou minutu - co dím - sekundu štěstí vyváží bolestí a utrpením. Ale jako čtenářka si to nehorázně užívám.  


DarkMoon

Nikdo mi neřekl, že máta vyvolává závislost ;)

Někde jsem četla, že máta je příjemně jiná a tak silná, že je pro spoustu lidí ohromující - a asi bude nějaký důvod, proč mi to připomíná písmenka té Máty, kterou znám. Také mě napadla obdoba jiné hlášky: Takže stručně řečeno... budeš trpět, ale neskutečně si to užiješ :) Ona totiž nelikviduje jen sebe a postavy, ale i čtenáře, jenže i tak se člověk vždycky vrátí ztratit se v další ochromující náloži pocitů a světech často příliš reálných na to, aby v něm nezanechaly stopu...  


Nemesis

Milá Máto,
na začátek jsem Vám chtěla jen říci, že Vaše tvorba je úchvatná. Již delší dobu brouzdám po těchto stránkách a nemám slov. Romány, které jsou již dopsané, jsem přečetla jedním dechem a vždy nacházím jiný svět, jiné hrdiny a situace. Postavy, které žijí v příbězích, jsou téměř až do detailu propracované - stejně jako samotný příběh. Nemůžu se dokčat, až bude Šelma celá komplektní, to bude teprve četba.

Děkuji, za tvorbu, kterou v kládáte, nám čtenářům, protože už bych bez ní nemohla být. Komentáře, nikdy nepíši, ale teď jsem musela vzdát hold práci, kterou děláte. Snad jen, ať se Vás stále drží múza, abychom mohli obdivovat práci, kterou děláte... :-)


Jenka

Tak jsem objevila a tak trochu prozkoumala tenhle web... A je naprosto úžasný! Takže, snad nevadí, že se tady trochu vypovídám a možná zaberu víc prostoru, než by se slušelo.

Trochu mi vrtalo hlavou, proč je tu všude tak málo příspěvků - vždyť na tomhle tmavém podkladu je čtení o tolik příjemnější, než na Bez Hranic, kde jsem tvou tvorbu poprvé narazila. No, pak mi došlo, že to bude asi tím, že je poměrně nový. A hlavně tím, že na Bez Hranic je mnohem větší pravděpodobnost, že o tvé kapitoly někdo "zakopne" - tak, jako se to stalo mně. A vážně jsem si nemohla přát lepší zakopnutí!

Prostě jsem náhodně rozbalila jednu z tehdy nových kapitol Šelmy a od té chvíle jsem uvězněná. Uvězněná v síti úžasných příběhů, které mi často nedaly spát. Hodně dlouho jsem se odhodlávala napsat nějaký komentář - vím, že komentáře jsou vlastně jedinou odměnou pro jakéhokoliv autora, který publikuje touto formou a že pokud ve mně jeho tvorba zanechala nějaký pocit, je přinejmenším slušnost se obtěžovat napsat aspoň pár řádků, když se s tím dotyčný kdo ví jak dlouho pachtil, dopilovával detaily, přepisoval... Jenže mi pokaždé připadalo, že je to moje tlachání nějak podivné, nechtělo se mi jen bezduše chválit a napsat ke každé kapitole pár slov, abych nějak "splnila povinnost". Takže jsem se konečně rozhoupala až na téhle báječně nastrčené stránce, kde nemám pocit, že se musím držet jen tématu dané povídky (nebo novely, románu, střípku...).

Abych se přiznala, kdyby mi jako první padla na oči třeba taková Fyzikální jistota, asi bych už nic jiného nečetla. Řekla bych si - jo, to je vážně dobře napsaný školní sloh, kéž bych já někdy stvořila alespoň z poloviny tak dobrý! A tím by to skončilo. A byla by to pro mě vážně škoda, protože ten úžasný styl a schopnost naprosto uhranout čtenáře jsem objevila snad ve všech ostatních dílech, především ale těch delších.

Máš úžasnou schopnost vytvořit příběh, který, ač je někdy založen na fikci (ať už jde o předlohu ze světa Harryho Pottera nebo jen prvotní inspiraci z bájných příběhů o vlkodlacích) je naprosto uvěřitelný. Nejspíš proto, že všechny postavy jsou tak živoucí, mají všechny klady i zápory skutečných lidí a stejně jako lidé jednají zároveň přísně logicky, podvolujíce se zákonům světa, ve kterém žijí a přesto jim nechybí touha vzepřít se tomu všemu. A navíc se k tomu rozvíjí příběh - příběh, který by nikdo z nás nechtěl zažít, je plný temnoty i bolesti, utrpení a boje se světem. Sotva to všechno stačí vyvážit záblesky světla a pár teplých doteků. Ale právě proto to všichni čteme - abychom našli ten záblesk, ten letmý dotek. A někdy na konci čeká odměna v podobě šťastného konce. A když ne šťastného, alespoň ne tak bolestivého, jako by mohl být.

Tohle všechno zní nejspíš jako naprostý blábol a já to nebudu číst před vložením, protože bych to nejspíš okamžitě smazala. A už bych nenašla odvahu napsat něco jiného. Původní záměr byl tak trochu zhodnotit pocity z tvojí tvorby, ujistit tě, že to vážně stojí za to. Že to, co píšeš, není jen ventil pro tebe, kterým "vypustíš páru", utřídíš si myšlenky a pocity, abys pak v reálném životě mohla žít klidněji. Je to i nevyčerpatelný zdroj emocí a uvolnění pro nás čtenáře. Nevyčerpatelný proto, že klidně můžu začít číst od začátku a jediné co ztratím, je to napětí - co bude dál? Pravda, je to trochu škoda, že to nedokážu zapomenout a užít si tu nevědomost tak jako poprvé. Ale všechno ostatní tam zůstává - neztrácí kouzlo s opakováním. Pořád můžu cítí napětí situace, odraz těch vášnivých pocitů. A znovu nastavit zrcadlo sama sobě, přemýšlet o tom, co mě u čtení napadne.

A navíc se, díky tvému perfekcionismu a vysvětlivkám, dozvím spoustu zajímavých informací například z psychologie. Je to vážně poklad, že člověk jako ty píše. A pokud můžeš, prosím, piš dál!

Chcete mě osobně kontaktovat?

Můžete využít veřejné kometnáře u kapitol příběhů, nebo v návštěvn knize. Pokud mě chcete kontaktovat soukromě, můžete použít chatovací okno umístěné v pravém dolním rohu této stránky, stejně jako u každé kapitoly, nebo mailovou adresu Matopsani@email.cz